VE DNE A V NOCI.

Antonín Klášterský

Jak pronikavý je ten cvrčků zvuk, když vedrem žhoucím roztopená pláň, a řezáče hlas někde z mokrých luk tak ostrý, jak svit, jímž plá nebes báň; však, hle, již večer, noc jde v moře klasů, nad spící zemí shrne příval vlasů a tu tam hvězdu vetkne na svou skráň. Spí dlouhá pole, luka, celý kraj. Jak jinak zní to nyní z polních cest! V tom každém hlasu divný leží taj: co kouzla v cvrčků krátké písni jest, jak řezáče zpěv ostrosť náhle tratí, a křepelka jak volá na souvrati tak vábně v tichu mihotavých hvězd! ji poslechne, kdo dnes ji nemá rád, co v ní je ostré a co zvukem mdlým, to bude měkké, bude barvou hrát, až tichá noc se nakloní k mým lícím, a nade mnou až umlklým a spícím už jen ta píseň moje bude vát.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

51. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stébla k nebi ženou – (Adolf Heyduk)
  2. VI. Života svátek. (Eliška Krásnohorská)
  3. POJĎ, VZÁCNÝ VEČERE! (František Eisler)
  4. VEČER V PODLETÍ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  5. VEČERNÍ CESTA. (Růžena Jesenská)
  6. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  7. LETNÍ NOC. (František Táborský)
  8. POSLÁNÍ (Božena Benešová)
  9. Sekáči z luk jdou. (Antonín Klášterský)
  10. WAGNER (Božena Benešová)