VEČERNÍ CESTA.

Růžena Jesenská

Jdu ráda domů. když se západ zlatí a hory fialově k nebesům se zvedají a na obzoru tratí, když celý kraj se vzdává sladkým snům. V stodolách ještě cepy doznívají, k nim stád se druží milý zvonků zvuk, pak v chaloupkách již k večeři se mají, a cvrček zvoní z mezí, z pole, z luk. Psí štěkot ozve se a zase tichne, paseka ožehne se do zlata, já slyším, jak když někdo vedle vzdychne a stanu v dálku hledíc dojata. A zas jdu dál, dech bramborové nati už nahnědlé sem s polí zavanul, ó, teď se může toužit, vzpomínati, když zlatý srpek nad vesnici vplul. A vzdát se snům, jak celý kraj se vzdává v tom se zemí a nebem souladu, jak bez počtu a hranic v temnu vstává hvězd, tak jim v srdci mezí nekladu. Jdu ráda domů s nimi. Na zápraží se ohlédnu, jak něčí krok by zněl, ne jenom můj, a něco srdce blaží: tys celou duši u mne zapomněl.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

105. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. POLE. (Růžena Jesenská)
  3. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  4. TOŽ PŘECE. (František Taufer)
  5. Zvony a skřivani. (Jaroslav Vrchlický)
  6. KDYŽ JITRO PAPRSKŮ... (František Kvapil)
  7. U NÁS DOMA. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. VE DNE A V NOCI. (Antonín Klášterský)
  9. BÁSNÍKU „SLUNEČNÍCH HODIN“. (Petr Křička)
  10. Rád sevřené mám, krátké sloky (Antonín Sova)