BÁSNÍKU „SLUNEČNÍCH HODIN“.

Petr Křička

Svým krajem chodím, lesy, po mezích. A milovaná hudba veršů tvých v mém srdci zvučí, jež chví se, otevřeno dokořán. Vojtěšky vůni dýše jitřní lán, u zídky netřesk pučí, mez terči pampelišek žlutě svítí, kam hledím, plna luka jsou třeslic prostých. Z milého ti kvítí, z divokých máků, polních lilijí věneček nesměle ti uvíjí přítele ruka. Vím, jiným, jiným věnčen jsi. A zřím jej světlem tichým, světlem čistým plát nad čelem tvým. Můj chudý je. Leč každý kvítek v něm ti důvěřivým říká úsměvem, jak mám tě rád.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

142. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. XXI. Rozkošný den! (Adolf Heyduk)
  3. POLEDNE. (Karel Babánek)
  4. PÍSNIČKY. (František Serafínský Procházka)
  5. Návrat na venkov. (Emanuel z Čenkova)
  6. POJĎ, VZÁCNÝ VEČERE! (František Eisler)
  7. POTULNÝ ZPĚVÁK (Karel Dostál-Lutinov)
  8. V KVĚTNOVÉM RÁNU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. X. Zardělé vstalo slunce, (Karel Babánek)
  10. KRAJINA V ZÁPADU. (Adolf Brabec)