BÁSNÍKU „SLUNEČNÍCH HODIN“.

Petr Křička

BÁSNÍKU „SLUNEČNÍCH HODIN“.
Svým krajem chodím, lesy, po mezích. A milovaná hudba veršů tvých v mém srdci zvučí, jež chví se, otevřeno dokořán. Vojtěšky vůni dýše jitřní lán, u zídky netřesk pučí, mez terči pampelišek žlutě svítí, kam hledím, plna luka jsou třeslic prostých. Z milého ti kvítí, 47 z divokých máků, polních lilijí věneček nesměle ti uvíjí přítele ruka. Vím, jiným, jiným věnčen jsi. A zřím jej světlem tichým, světlem čistým plát nad čelem tvým. Můj chudý je. Leč každý kvítek v něm ti důvěřivým říká úsměvem, jak mám tě rád. 48