ONDRÁČ.

Petr Křička

ONDRÁČ.
Vít Ondráč, soused náš, na statku hospodařil, jejž koupil praděd Jan, kde děd i otec žil. Zlý přišel kdysi host: let dílo požár zmařil. Vít Ondráč, soused náš, grunt nový postavil. Choť mladou pojal Vít, by vše s ním rozdělila, jak dobré, tak i zlé, – by rod se zachoval. Když zemřela, Vít řekl: „Vůle boží byla“; a v práci úsilné zapomněl na svůj žal. Tři syny Ondráč měl. Tři syny pokosila smrt v jeden krátký rok, tři syny v květu let. Tu hořce zaplakal. – Leč stejně tam, kde sila dnů pozdních naděje, sít bude sirý kmet. 22 Rád hledím za tebou, když po úhoru stráně jdeš brázdou mlčeliv a schýlen za radlem, a cítím, Ondráči, žes jeden z hrdin Páně, jichž věrné ruce Bůh mou rodnou svěřil zem. 23
Básně v knize Šípkový keř:
  1. OBLÁČEK.
  2. PSANÍ ZAVĚŠENÉ NA KLIKU MATČINY LOŽNICE.
  3. KŘIŽÁK.
  4. KRYSTAL.
  5. FOINIX.
  6. CHVALOŘEČ.
  7. ONDRÁČ.
  8. BALLADA – MONOLOG.
  9. ŠÍPEK.
  10. LYŽAŘI.
  11. ČASNÝ PODZIM.
  12. LOUČENÍ.
  13. SOUDRUH.
  14. BÁSNÍKU „SLUNEČNÍCH HODIN“.
  15. MEDYNIA GLOGOWSKA.
  16. VÍTR A VLNY.
  17. L. W.
  18. JMELÍ.
  19. ÚMYSL A SKUTEK.
  20. MODLITBA.
  21. ANDĚL.
  22. JADWIGA.
  23. PODZIMNÍ MOTIV.
  24. S ONOHO BŘEHU.
  25. SVÝM BÁSNÍM NA CESTU.