VEČER V PODLETÍ.

Jan Spáčil-Žeranovský

Zavání z otav, cítíš? Večer nastal. Vzduch vlahne, z močálu čpí po šáchoří. Jde sekáč. Skokan střík! se v potok vnoří a z louky vlhce fejfaruje chřástal. Svět kolem měkne, lísavě tak sládne, jak stéblo pšenice bys kousal mladé, tam urousán se sysel v brloh krade a v mezi sráží se pot rosy chladné. Jak sukně škrobené tu vzšumí vrby, jim sytost léta táhne korunami, vším zhrdajíce dumají tu samy, jen much španělských mok je v kůru svrbí. Teď stmívá se. Ha, pro havěť to trachta! Chroust brní, mušky palčivě tu syčí, tam netopýr jak zlekán vzduchem příčí a žabí sbor v to ze široka žvachtá.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

288. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VE DNE A V NOCI. (Antonín Klášterský)
  2. Sekáči z luk jdou. (Antonín Klášterský)
  3. POHLED (Viktor Dyk)
  4. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  5. SLOKY (Antonín Sova)
  6. Píseň. (Antonín Klášterský)
  7. KRAJINA U VELVAR. (Emanuel Čenkov)
  8. KDYŽ JITRO PAPRSKŮ... (František Kvapil)
  9. CESTOU. (Antonín Klášterský)
  10. VAE VICTIS! (František Kvapil)