NA NÁBŘEŽÍ.

Antonín Klášterský

NA NÁBŘEŽÍ.
Hle, celá Praha v skvoucím záře plamu je velikému rovna drahokamu. Jak tichý úsměv slunce pablesk leží na jehlancích a na kopulích věží. Na domech, střechách, štítech zubovatých a na oknech se chvěje celých zlatých, Na chrámech, kde spí reci sen svůj hebký, a chorál letí přes jich bílé lebky, Na klášterech, kde v duhu, barev tříseň je v knihách vrytá stará česká píseň, 44 Na palácích se v jeden ruměn slívá – zda kámen sám se studem uzardívá? A ve dvou oknech hradu v řídké mlze se třpytí to jak veliké dvě slze... 45

Kniha Pražské motivy (1893)
Autor Antonín Klášterský