VEČER U ŘEKY.

Antonín Klášterský

Jdu, cítím zápach vody. Řada vorů je spjata k stromu, jenž se k vodě chýlí; mdle svítí řeka, plyne bez vln sporu, jí v letu div se racek netkne bílý. Zvuk pily ostře parnem zní a kvílí, a žár jak padá v klad a polen horu, ten dříví dech, jenž z ohrad táhne chvílí, mi připomíná vůni starých borů. Na člunu, který dnem svým vzhůru leží, školáků chumáč usadil se svěží, a zpívá, výská drobotina bosá. Pak tichne všecko. Slyšet zvony z Týna, a na Letné mře poslední hvízd kosa. Nad zámkem slunce rudě dohasíná...

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

341. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  2. PODZIMNÍ VĚTRY. (Antonín Sova)
  3. PROSTŘED NÁBŘEŽÍ. (Pavla Maternová)
  4. Vyšehrad. (Ladislav Quis)
  5. Pastel. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  7. PROCHÁZKOU PO NÁBŘEŽÍ. (Adolf Červinka)
  8. Má zlatá krajino... (Antonín Klášterský)
  9. None (Antonín Sova)
  10. ŘÍJEN. (Pavla Maternová)