Netopýr.

Alfons Breska

Miluji více tichá snění než lidí shon a žití vír, a víc než jasné světlo denní miluji nocí šerý mír. Zář slunce moje oči bolí, raději modrou lunu mám, a když vše ztichne ve vůkolí, k rozletu křídla rozpínám. Ze zahrad skrytých květů vůně omamně vstříc mi zadýší a srdce mé, jež smutky stůně, léčivým dechem utiší. Bez ruchu moje křídla šumí, jak šeré dumy v spící kraj, kde temno všechny zvuky tlumí, kde ticho jen a noci taj. V hlubokých stínech vše se mění a plný záhad každý tvar – nic krásnějšího v světě není nad tajůplných věcí čar.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

131. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JAK DŘÍVE ZAS... (Karel Babánek)
  2. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  3. Harmonie. (Adolf Brabec)
  4. Noci před smrtí. (Bohdan Kaminský)
  5. Lesem. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Soli Deo! (Xaver Dvořák)
  7. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  8. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  9. POZDRAV. (Louis Křikava)
  10. VĚČNÁ PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)