VĚČNÁ PÍSEŇ.

František Serafínský Procházka

Za oněch večerů, kdy tiš je vlahá kolem, a stíny do dáli jak zjevy táhnou polem, kdy v tichu voňavém jak v hrobě leží země, slyš, píseň tajemná se chvěje tichem jemně! A k srdcím zaznívá a srdce obetkává a srdce opíjí a srdce srdci dává. Slyš, v tichém mlčení, kdy s keřů rosa splývá, to Láska toužící svou věčnou píseň zpívá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

238. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pražské zvony. (Karel Babánek)
  2. Melodie intimní. (Julius Alois Koráb)
  3. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  4. Šerá noc a truchlivá, (Rudolf Mayer)
  5. V nádvoří Pražského hradu. (Emanuel z Čenkova)
  6. PĚVCŮM. (František Kvapil)
  7. V dnech těžkých soumraků... (Bohuslav Květ)
  8. Zvony. (Emanuel z Čenkova)
  9. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  10. JAK DŘÍVE ZAS... (Karel Babánek)