VĚČNÁ PÍSEŇ.

František Serafínský Procházka

VĚČNÁ PÍSEŇ.
Za oněch večerů, kdy tiš je vlahá kolem, a stíny do dáli jak zjevy táhnou polem, kdy v tichu voňavém jak v hrobě leží země, slyš, píseň tajemná se chvěje tichem jemně! A k srdcím zaznívá a srdce obetkává a srdce opíjí a srdce srdci dává. Slyš, v tichém mlčení, kdy s keřů rosa splývá, to Láska toužící svou věčnou píseň zpívá. 39

Kniha Vinobraní (1911)
Autor František Serafínský Procházka