NA BŘEHU SEINY.

Antonín Klášterský

V dnech mého mládí – jsou to leta, leta! – jsme chodívali, studentíci svěží, si nakupovat knížek, nechť i sněží, vždy po kostele, do starého Gheta. Ta vzpomínka teď v duši maně slétá, když o desáté Seiny na nábřeží své skříně, jež na opěrné zdi leží, otvírá zrakům antikvářů četa. Ó, kdybych žil tu, denně okouzlený, zde chodíval bych jistě kolem Seiny a po práci tu slavil tichý sabbat. Ó, rozkoši, vzkřik plesný na rtu ztajit, když vydání se první zdaří najít, a v starých knihách labužně se hrabat!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

116. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÝHLED Z DÍLNY BÁSNÍKOVY. (Emanuel Čenkov)
  2. báseň bez názvu (Antonín Sova)
  3. O MÉM PŘÍTELI. (Karel Vojtěch Prokop)
  4. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  5. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  6. Květnová reverie. (Antonín Sova)
  7. POD OKNY RODNÉHO DOMU. (Karel Mašek)
  8. SEN. (Jaroslav Haasz)
  9. Sonet na všední motiv. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. VI. Staré domy. (Jiří Karásek)