NA BŘEHU SEINY.

Antonín Klášterský

NA BŘEHU SEINY.
V dnech mého mládí – jsou to leta, leta! – jsme chodívali, studentíci svěží, si nakupovat knížek, nechť i sněží, vždy po kostele, do starého Gheta. Ta vzpomínka teď v duši maně slétá, když o desáté Seiny na nábřeží své skříně, jež na opěrné zdi leží, otvírá zrakům antikvářů četa. Ó, kdybych žil tu, denně okouzlený, zde chodíval bych jistě kolem Seiny a po práci tu slavil tichý sabbat. Ó, rozkoši, vzkřik plesný na rtu ztajit, když vydání se první zdaří najít, a v starých knihách labužně se hrabat! 31