XXII. Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu,

Antonín Klášterský

XXII.
Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu, Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu,
ó, nezamítej této pravdy prosté: i v shnilé mrti fialek trs roste, a jarní květ se pozvedá i z rovů. Nač choditi jen stále ke hřbitovu, když žežulky hlas v háj nás volá po sté? Máj každý zve nás: Smutků svých se zhoste! Strom vyrost ze zdí zříceného krovu. Jen roztrhat list třeba, který hostí snad naši skvrnu, uzavříti účet se svojí celou, celou minulostí! Že nemáš moci v síle svojí skromné, by nový život moh ti ještě pučet? Jsem, dítě, stár – a přec se opři o mne! 68

Kniha Sonety babího léta (1926)
Autor Antonín Klášterský