XXII. Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu,

Antonín Klášterský

Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu, Ó, nezamítej této pravdy prosté: i v shnilé mrti fialek trs roste, a jarní květ se pozvedá i z rovů. Nač choditi jen stále ke hřbitovu, když žežulky hlas v háj nás volá po sté? Máj každý zve nás: Smutků svých se zhoste! Strom vyrost ze zdí zříceného krovu. Jen roztrhat list třeba, který hostí snad naši skvrnu, uzavříti účet se svojí celou, celou minulostí! Že nemáš moci v síle svojí skromné, by nový život moh ti ještě pučet? Jsem, dítě, stár – a přec se opři o mne!

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

82. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za synem Jindříškem. (Bohuslav Květ)
  2. a přece (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Žežhulice kuká v houští, (Adolf Heyduk)
  4. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  5. Písnička za dítětem. (Josef Pachmayer)
  6. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  7. VLTAVA MI ZPÍVÁ (Růžena Jesenská)
  8. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  9. Cesta k štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Ve květu. (František Serafínský Procházka)