KOLLÁRŮV DRUHÝ POHŘEB.

Antonín Klášterský

KOLLÁRŮV DRUHÝ POHŘEB.
Sta věnců, palem, plápol žlutých svící a zpěv a řeči, valný lidstva sněm, a katafalk a velké srdce v něm, dřív horoucí tak, a teď práchnivící. A hrálo cos jak odlesk v každé líci s těch Ideálů, jež mu byly snem, co rakev snesli s valným průvodem do smutečního vozu před radnicí. Před radnicí se hlava tiskla k hlavě. V tom starý orloj počal bíti právě, a řadou táhli jeho apoštolé. Co kostrouna hnát svoji hranu zvonil, z nich každý jak by před rakví se klonil: apoštol velký, druh jich, ležel dole. 13

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský