KOLLÁRŮV DRUHÝ POHŘEB.

Antonín Klášterský

Sta věnců, palem, plápol žlutých svící a zpěv a řeči, valný lidstva sněm, a katafalk a velké srdce v něm, dřív horoucí tak, a teď práchnivící. A hrálo cos jak odlesk v každé líci s těch Ideálů, jež mu byly snem, co rakev snesli s valným průvodem do smutečního vozu před radnicí. Před radnicí se hlava tiskla k hlavě. V tom starý orloj počal bíti právě, a řadou táhli jeho apoštolé. Co kostrouna hnát svoji hranu zvonil, z nich každý jak by před rakví se klonil: apoštol velký, druh jich, ležel dole.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

171. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. HVOZD. (Otakar Mokrý)
  3. Za bouřky. (Emanuel Miřiovský)
  4. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  5. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  6. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  7. RODNÉMU KRAJI. (Otakar Mokrý)
  8. TROSKY A VALDŠTEJN. (Emanuel Čenkov)
  9. Zlatá Koruna. (Otakar Mokrý)
  10. RODNÉMU JIHU. (Otakar Mokrý)