SVĚT DUCHŮ.

Antonín Klášterský

SVĚT DUCHŮ.
Je duchů svět. Zrak nezří v mrtvém vzduchu jich krok a polet, který vlá tak tiše, bran neznáme, cest, mostů do té říše, však v srdci vpsánu o ní máme tuchu. Cos jakby vzdychlo náhle v jizby hluchu – práh zapraskal – kdos vešel – blízko dýše – leč nezříš nic – jen záclona se kníše... Ó, co tu všude tajemného ruchu! Od lidí k Bohu jaká propast zeje! Když v stupnici vše rozvíjí se, v středu že nebylo by tomto žití děje? Duch popírá, svou lampu rozžhne, vědu, do koutů svítí, skepsi, výsměch v hledu, však srdce, snad že pravdě blíž, se chvěje. 27