SVĚT DUCHŮ.

Antonín Klášterský

Je duchů svět. Zrak nezří v mrtvém vzduchu jich krok a polet, který vlá tak tiše, bran neznáme, cest, mostů do té říše, však v srdci vpsánu o ní máme tuchu. Cos jakby vzdychlo náhle v jizby hluchu – práh zapraskal – kdos vešel – blízko dýše – leč nezříš nic – jen záclona se kníše... Ó, co tu všude tajemného ruchu! Od lidí k Bohu jaká propast zeje! Když v stupnici vše rozvíjí se, v středu že nebylo by tomto žití děje? Duch popírá, svou lampu rozžhne, vědu, do koutů svítí, skepsi, výsměch v hledu, však srdce, snad že pravdě blíž, se chvěje.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

802. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svět. (Jaroslav Vrchlický)
  2. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. HVĚZDY. (František Kvapil)
  4. PROMĚŇOVÁNÍ. (Xaver Dvořák)
  5. Vše skládám v Boží Ruku. (E. Antonowicz)
  6. 183. Věčnému neuškodíš. (Jan Petr Jordan)
  7. XXXI. Linií, tvarů tichou hudbu kreslí, (Antonín Macek)
  8. Shakespeare. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Kdos ještě schopen vnitřně žít, (Jan Neruda)
  10. POSLOVÉ BOŽSTVÍ (Antonín Sova)