ILLUSE.

Antonín Klášterský

Tak byla krásná jako růže jitra a milenkou mou byla řadu roků; já věrnost, pravdu, lásku čet jí v oku, neb znala dobře maskou krýt se, chytrá. A pochybnost-li kdy mi šlehla z nitra, jen smála se a přivila se k boku: Snad při každém mě stíhat nechceš kroku? Či nevěříš? Ó, věř mi dnes i zítra! A já jsem věřil v pevnost její lásky, až na čelo se klást mi počly vrásky – ó, že jsem mást se sladkými dal slovy! Dnes zmizela – prý miluje jen mládí, s jakýmsi hochem mají prý se rádi, a k němu prchla, někam do podkroví.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

316. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DÍVČÍ PROFIL. (Adolf Červinka)
  2. Jak dlouho ještě... (Růžena Jesenská)
  3. VIII. Přišli jsme pozdě – ah, pozdě tak (Karel Mašek)
  4. JA SVÉHO SRDCE VŠECKY ROZDAL RŮŽE... (Antonín Sova)
  5. Své ženě. (Josef Václav Sládek)
  6. ON N’A QUE SOI (Jiří Mahen)
  7. Díval jsi se... (Růžena Jesenská)
  8. Tak jsem to přived k výši života, (Jaroslav Vrchlický)
  9. ÚTĚCHA. (Karel Mašek)
  10. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)