DVĚ DUŠE.

Antonín Klášterský

DVĚ DUŠE.
Dvě potkaly se duše v širém prázdnu. „Slyš, Boha vůlí poslána jsem dolů, a ty jdeš z hloubi, promluvme si spolu, co čeká mě tam – strachem v letu váznu!“ – Ó„Ó, vrať se, sestro, dole svět je bláznů a katanů, zem smutků říš a bolů, tam vděk a klam na jednom roste stvolu, pros Boha, vrať se, nežli sletíš v sráznu.sráznu.“ „A jaká hvězda na tobě to svitla?“ – To„To? To jen slza lásky se mne chytla, tek proud jich z očí drahých ručejemi, když výš jsem vzlétla!vzlétla!“ – Druhá duše vzhlídla, nic neřekla již, rozpiala svá křídla a s úsměvem se dolů nesla k zemi. 43

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský