POSLÁNÍ.

Antonín Klášterský

POSLÁNÍ.
Jdi, písni moje, k duším osamělým a opuštěným letos jako loni, k těm, bez nadějí jež své hlavy kloní kdes v jizbě chladné, jež jim světem celým; kde voní to jak květem ztrouchnivělým a obraz matky – stále truchlí po ní – nad chudým ložem smuteční flór cloní: rci jim, jak bol jich cítím, smutků želím. Buď jim jak paprsk, jenž by šlehl síní, jak by dotk’ vánek vlasů jich se jíní a zašeptal jim: Bůh tvou ztiší muku! Jak by stál někdo neviděný u nich a v nadpozemsky sladkých, nových vůních jim ve své hřál a na rty tiskl ruku! 48

Kniha Sonety prchavých okamžiků (1907)
Autor Antonín Klášterský