VĚČNÁ LAMPA.

Antonín Klášterský

VĚČNÁ LAMPA.
V své duše chrámu obraz tvůj jsem svatý na oltář vztyčil, aby pěly před ním vše myšlénky mé velkým hlasem jedním a modlitby mé spěly k němu vzňaty. Tu přišly války, chrámu mého vraty vtrh voj – co krása srdcím byla všedním? – Mé písně vzkřikly jenom hlasem sledním, a zpleněno a pobito vše katy. Chrám vyloupen tu stojí, zpustošený, bez lesku, ozdob otlučené stěny, zpěv neznívá tu v radosti ni hoři. Leč v prázdném chrámě, holém na oltáři tvůj obraz netknut v celé kráse září, a před ním lásky věčná lampa hoří. 77