TY A JÁ.

Antonín Klášterský

Jsem-li já pochmurnou, zjizvenou ruinou nad tmavou, hlubokou strží, jsi ty mi břečtanem, snítky tvé ovinou rány, jež v boji se trží. Jsem-li já jezera mrákavou hladinou, netknutou člunem ni vrží, jsi ty mi leknínem, nad černou hlubinou bílý jenž kahanec drží. Jsem-li já hvozdem, kde stmívá se nejvíce, jsi ty jak modrá zář plného měsíce, v stíny jež kouzelně šlehá. Vždycky jsi úsměvem, paprskem, zelení, květem, zkad nebeská svěžest se pramení, láska a soucit a něha!

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

343. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. Olše. (Antonín Sova)
  3. Touha. (Antonín Koukl)
  4. Doma nejlépe. (Adolf Heyduk)
  5. VĚJÍŘ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  7. VI. K nebi hledím, kam jsi odletěla. (Adolf Heyduk)
  8. VIII. Já laňku vidím za šera (Vítězslav Hálek)
  9. IV. V poli rád se procházívám (Josef Uhlíř)
  10. ZPOVĚĎ. (František Taufer)