Píseň.

Antonín Klášterský

Kam do daleka shlédnu, zřím zemi louku jednu, v modř vylét’ skřivan jásat, a v houští hvízdá kos. I na hruď mou již klepá ta vesna vlídná, lepá: Již čas je, abys, hochu, též o mně zapěl cos. Já zpívám: Věř, ó, země, že závisť budíš ve mně, že jaro každým rokem se k tobě vrací zas. A nám jen jedenkráte v hruď šlehne světlo zlaté, jen jednou vítat smíme ten lásky, růží čas. Jen jednou, jednou pouze být šťastni v mládí, v touze, mít illuse a snění a míti žár a květ. Pak chléb svůj v slzách jísti a vidět padat listí a vidět květy vadnout a odlétati vzlet! Nuž teď, kdy kvetou lesy, ať aspoň vzpomene si své vesny každý, vášně ať všední podřímnou. Ó, vzpomeň každý na sny, věk dětství svého krásný a obětuj mu úsměv neb slzu upřímnou!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

244. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Špaček. (Adolf Heyduk)
  2. V dobré míře. (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  5. Rodný kraj. (Adolf Heyduk)
  6. None (Adolf Heyduk)
  7. Již zazněly mi pašije, (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. Pod sosnou. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Labuť (Adolf Heyduk)