Zima.

Antonín Klášterský

Zimu rád mám. Přijde s mrazem, na okna květ v noci dýchá, bílý plášť svůj shodí na zem, všecko stlumí v kouzlo ticha. Praví jaro: „Hledej štěstí, kde to plá a kde to víří, jako stromy musíš kvésti, jako pták se rozleť šíří!“ Ale zima: „Zpátky domů k pohádkám a ke snům mládí, ať si padá listí stromů, ať si větry kolem pádí! Blíže k sobě, blíže k sobě, stále blíž, co nejúžeji!“ Přivru ve snách oči obě, plameny se v krbu chvějí... Venku mráz a šero v síni. Myslím, že kdo v jara západ našel srdce, teprv nyní musí celé štěstí chápat!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

253. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Smutno, teskno v širém kraji. (Herma Pilbauerová)
  2. VII. Co se děje v širém kraji? (Herma Pilbauerová)
  3. Jarní. (Herma Pilbauerová)
  4. Vánoční. (Růžena Jesenská)
  5. V. Jde zima, jde. – Strom holý k nebi pne se, (Herma Pilbauerová)
  6. Pod sněhem. (Josef Kuchař)
  7. Přadlena. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. Dvorec. (Rudolf Bort)
  9. Vlci. (Adolf Brabec)
  10. Chvílka snění. (Alois Škampa)