Je neděle Dům prázdný Ticho všudy(J5f)
Sám doma sedím a co se tak stmívá(J5f)
a šeří venku z dlouhé chvíle nudy(J5f)
mé oko tupě oknem se kams dívá(J5f)
Je všecko šedé kam můj pohled sjede(J5f)
je šedé nebe a je šedá země(J5f)
a domů zdi kam dívám se jsou šedé(J5f)
a šedivo tak šedivo i ve mně(J5f)
Teď v mrtvé ticho zvuky padly náhle(J5f)
a harmonia hudba ke mně vane(J5f)
ty tóny jeho velebné a táhlé(J5f)
jak vážná zpověď duše zadumané(J5f)
Teď jako klavír zní to laškující(J5f)
jak vzpomínek by mihla se to krása(J5f)
na lásku štěstí schůzky při měsíci(J5f)
a zas to pláče varhanami jásá(J5f)
A ve mně jak když jihne měkne cosi(J5f)
a nevýslovně velký stesk mě chvátí(J5f)
po letech přešlých po těch kapkách rosy(J5f)
jež vypil život a jež nenavrátí(J5f)
Po radosti jíž neužil jsem cele(J5f)
a po té které nikdy neužiji(J5f)
po zaslechnuté kdysi snivé vřelé(J5f)
a neslyšené víckrát melodii(J5f)
A je mi jak když ve chrám hledím stmělý(J5f)
kde z mramorové dlažby chladno čiší(J5f)
kde svíček plápol mihotá se skvělý(J5f)
a varhany kde hluboce zní tiší(J5f)
Kde novicka se před oltářem chvěje(J5f)
jak ovanutá chladným větrem tráva(J5f)
a co jí bolesť hledí z obličeje(J5f)
se radosti a štěstí odříkává(J5f)