DUŠE JE MOTÝL...

Antonín Klášterský

Duše je motýl jenž modravem světů(D4a) na zem si vylétá z rajského sídla(D4a) a zde si o trní o drva v letu(D4a) otlouká křídla(D2a) Trochu však zlatého hvězdného pele(D4a) každá si zachová z božského znaku(D4a) a ty ho tolik máš na bílém čele(D4a) v zářícím zraku(D2a) Časem když k očím tvým pozvednu hlavu(D4a) nevím zda plesat či zaslzet steskem(D4a) podivným zavlhlým plá to v jich tmavu(D4a) hvězdnatým leskem(D2a) Z andělské v lidskou zda dosud se mění(D4a) duše tvá či snad zas lidský tvar její(D4a) béře plášť andělský ptám se vždy v snění(D4a) ptám se a chvěji(D2a)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Daktyl:	16 (100 %)