DUŠE JE MOTÝL...

Antonín Klášterský

Duše je motýl jenž modravem světů(D4a) na zem si vylétá z rajského sídla(D4a) a zde si o trní o drva v letu(D4a) otlouká křídla(D2a) Trochu však zlatého hvězdného pele(D4a) každá si zachová z božského znaku(D4a) a ty ho tolik máš na bílém čele(D4a) v zářícím zraku(D2a) Časem když k očím tvým pozvednu hlavu(D4a) nevím zda plesat či zaslzet steskem(D4a) podivným zavlhlým plá to v jich tmavu(D4a) hvězdnatým leskem(D2a) Z andělské v lidskou zda dosud se mění(D4a) duše tvá či snad zas lidský tvar její(D4a) béře plášť andělský ptám se vždy v snění(D4a) ptám se a chvěji(D2a)

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

545. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slepé dívce. (Rudolf Bort)
  2. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  3. Večerní. (E. Antonowicz)
  4. Hvězda útěchy. (Eliška Krásnohorská)
  5. 7. Není to zem, ani nebe zcela, (Jan Kollár)
  6. Orel. (Josef Václav Frič)
  7. Nevděčná. (Jaroslav Martinec)
  8. † J. V. Sedláčkovi. (Jan z Hvězdy)
  9. 147. Víš, kde kraj jest nejkrásnější světa? (František Sušil)
  10. Žalm. (Boleslav Jablonský)