O ŽÁDNOU MILOST...

Antonín Klášterský

O žádnou milost neprosil jsem dosud, co život nes’, jsem bral, klid na svém čele, a kdekoli jsem potkal tvrdý Osud, my do očí vždy pohlédli si směle. My do očí vždy pohlédli si zpříma, jak sluší těm, kdož meče svoje kříží, a vzdor můj starý z polovice snímá už s beder mojich žití každou tíži. Však tebe zřím-li, duše moje, časem, jež tolik už jsi v žití vytrpěla, s tím vlhkým okem, nalomeným hlasem, jak v nové tíze skláníš úběl čela: Tu hrdost taje, vzdoru zeď se řítí, jak náhlá bolest otřásla jí prudce, a je mi, jak bych vstáti měl a jíti a před Osudem sepnouti měl ruce.

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

684. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEDOVÝ ARCHANDĚL. (Irma Geisslová)
  2. Poslední pomazání. (Vincenc Furch)
  3. Modlitba duše. (Xaver Dvořák)
  4. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  5. Shlédni ke mně se své výše. (Ervín Špindler)
  6. VIl. Prosím Vás, Smrti, kmotřičko milá, (František Leubner)
  7. Modlitba. (Josef Svatopluk Machar)
  8. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  9. 8   To bylo krutější než umírání (Otokar Fischer)
  10. ŽALM IV. (Xaver Dvořák)