Lužici

Antonín Klášterský

Jsi mrtva, Lužice, jsi, sestro, zchladlá, že neslyšet ni vzdech tvůj, ani hlas? Z koruny české perlo kdysi spadlá, což ve víně již rozpustil tě ďas neb Prušák zpupný na svém bujném hodu? Polabských Slávů lístku poslední, jsi urván navždy vichrem bouřných dní, v prach zašlapán a zdeptán v nesvobodu? Ne, nejsi mrtva, sestro, žiješ dosud, než neslyšeti hlas tvůj pro řev děl, a hrdlo tvoje škrtí krutý Osud, zmar na tebe svůj jícen otevřel. Ó, chvíš se, pánem stane-li se světa tvůj tyran tvrdý, jenž tě sevřel v dráp, i poslední tvůj vezme dech, jenž sláb, tvůj jazyk vyrve ti a po všem veta. Hle, pad tvůj tyran... dohřímala děla, svět oddych si, vlá svobody zas dech. Srb pánem doma, Polska vstává celá, zas odvěká svá pouta střásl Čech. A také ty již, Lužice, se zvedáš, v svět celý voláš: „Nechci v rabství žít!“ Svých vrahů dětem žen svých mléko pít, by splácely ti žlučí jen, víc nedáš! Tak, dobře tak. Nač čekat, až se zbudí dav rytířů tvých spících v Lubínu? Tvým živým synům hoří láska v hrudi a čas je změní na voj hrdinů. Své právo žádej, ukaž světu lící i prsou rány, sliny, kal a krev, cos trpěla, vše soudu dějin zjev, vstaň velká v hoři, silná, žalující! Ty po volnosti voláš, věc tvá svatá, tož jak by vzkřik tvůj přeslechnout moh svět a nechat dále zlovolného kata z tvé krve žít a bohatnout z tvých běd? Též tobě věk náš musí vzplanout zoří, tvé rány zhojit, ruce zbavit pout, ne, nesmí slávská řeč tvá zaniknout v tom hltajícím všeněmeckém moři! Že věky spřáhal vrah tě k svému dílu? Co z toho? V tom jen radostná je zvěst, že k životu i právo máš, i sílu, když celé věky nesklála tě pěst. Rab jen, kdo rabství trpí, rukou nehna! Nuž, vstaň! Jdou s tebou bratří vítězní. Zpěv Zejléřův ti na cestu tvou zní, a Hórníkův duch zbraním tvojim žehná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

314. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  2. Mrtvým vlastencům. (Svatopluk Čech)
  3. Píseň Kopulentova. (Viktor Dyk)
  4. K MINULOSTI. (Eliška Krásnohorská)
  5. Na Karlův tejn. (František Alexandr Rokos)
  6. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  7. SLOVÁKŮM! (Xaver Dvořák)
  8. XLIV. Ó bratři! (Jan Vřesnický)
  9. III. (Vojtěch Pakosta)
  10. VIII. Nuž bratři, vzhůru pohár zpěněný nám ku zdaru, (Václav Šolc)