Má matka dobrá jež až do stáří(J5m)
vlas měla tmavý čilá jako rtuť(J5m)
malými krůčky ale rychlými(J5m)
vždy pobíhajíc zrovna létala(J5m)
od práce k práci v domácnosti své(J5m)
jak včela dělnice V čas vánoční(J5m)
však ještě čileji a radostněj(J5m)
tíž práce nesla všechen ruch a shon(J5m)
té doby byl jí jako veselá(J5m)
by zvučela jí hlavou písnička(J5m)
Leč po otcově smrti častokrát(J5m)
již povzdychla si všecko chystajíc(J5m)
na Štědrý večer snad i potají(J5m)
si slzu setřela ne nesmí Bože chraň(J6m)
svým zkazit radost stejné jako dřív(J5m)
vše býti musí stromek vánočky(J5m)
a ryba dárky A tak jako dřív(J5m)
vše bylo u nás místo otcovo(J5m)
jen bylo prázdné v tváři matčině(J5m)
pak ležel smutku stín a únavy(J5m)
A tehdy prvně řekla u stolu(J5m)
To děti myslím moje poslední(J5m)
jsou vánoce(J2m)
My všichni lekli se(J3m)
ó nedej Bože snad že předtucha(J5m)
to její zlá je snad že otcův zjev(J5m)
jí kyne volá z končin neznámých(J5m)
dnes kdy je starým zvykem věštby ptát(J5m)
se po osudu Všichni zmlkli jsme(J5m)
a do srdcí nám zajel a tam ryl(J5m)
spár bázně úzkosti Však po svátcích(J5m)
když matku dál jsme zdravou viděli(J5m)
a čilou trapný dojem vyprchal(J5m)
Rok přeletěl zas byly vánoce(J5m)
a při večeři štědrovečerní(J5m)
zas matka vážně opakovala(J5m)
To děti myslím moje poslední(J5m)
už vánoce jsou Ale tentokrát(J5m)
již nikdo z nás se nelek netrudil(J5m)
vždyť matka byla plna svěžesti(J5m)
a síly zdraví žertem smíchem jsme(J5m)
to odbývali A tak rok co rok(J5m)
pak bývalo vždy znovu u stolu(J5m)
svou tuchu matka vážně pronesla(J5m)
a my již napřed zraky úsměvem(J5m)
že přijde to se dohodovali(J5m)
a pak se smáli jí(J3m)
A zdráva dál(J2m)
zas žila matka ani válečné(J5m)
ji trýzně nesklály a radostně(J5m)
vítala s námi osvobození(J5m)
Ó jaké tehdy byly vánoce(J5m)
Do rozjásané Prahy president(J5m)
našeho státu přijel legie(J5m)
se vracely nám všude ruch a zpěv(J5m)
a Mír mír pěly zvony vánoční(J5m)
A tenkrát moje matka po prvé(J5m)
svou zapomněla tuchu vyslovit(J5m)
o posledních svých svátcích vnoučata(J5m)
mé děti se k ní tiskla hovor smích(J5m)
zněl kolkolem o číši cinkla číš(J5m)
a ona sama byla veselá(J5m)
jak nebyla již dávno dávno již(J5m)
A do půl roku potom umřela(J5m)