ITALSKÉ NEBE.

Antonín Klášterský

Italské nebe je modrý veliký sluník, který kraj rozepial nad sebou, nad zem i moře, nadarmo hledí však, slunce by úpalu unik’, ten i tou látkou proniká, plamenně hoře. V modru tom sytém se ještě hlubšími zdají cypřiší smutky, jež tyčí se proti němu, a skrze průlomy trosek rozsetých v kraji sytější zdá se ta nebes modř očí tvých vjemu. Zprvu bys, na ten azurný baldachýn patře, „Křídla sem, křídla!“ vykřikl, modří se opil, na orla mořského rád bys zavolal: „Bratře!“, do moře jasů těch modrých všecek se ztopil! Ale pak, den jak tak za dnem v to bezoblačné nebe zříš stále, jsi dítě, jež odhodí hračku, zoufale nějak stýskat se, stýskat ti začne po malém, bílém, jediném, jediném mráčku. Po bílých beráncích, po jejich stříbřité vlně se zlatým lemem, když slunce chýlí se v západ. „Miluji oblaka! oblaka!“ teprve plně Baudelairův výkřik ten počínáš chápat.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

894. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Slunce zraky na dno mořské (Jan Vlk)
  2. Jasné, žárné odpoledne: ( H. Uden)
  3. Scherzo. (Jaroslav Vrchlický)
  4. TEPLÝ DEŠŤ. (Antonín Klášterský)
  5. Salve, lucru. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Lásko blažená. (Eliška Krásnohorská)
  7. ČERVENEC (František Odvalil)
  8. VLTAVĚ. (Pavla Maternová)
  9. ČERVÁNKY. (Julius Zeyer)
  10. NOC. (Antonín Klášterský)