KOČKA.

Antonín Klášterský

Tak tady jsi, můj drahý Goldoni: hůlečku v ruce, klobouk třírohý, šosatý kabát, dlouhé punčochy, střevíce s přezkami, a s úsměvem se v Benátek svých díváš ruch a šum. U sochy tvojí jak bych nevzpomněl si svého učitele vlaštiny, s nímž prvně čet jsem frašné tvoje hry, jak smál se a jak poskakoval si samým blahem, z očí vytíral si slzy smíchu, dobrý stařeček, že někdy ani nevěděli jsme, zda nad tvým vtipem usmíváme víc se nebo nad ním. Když jsem před lety viděl tady prvně, tenkráte ti seděl holub na tvém kloboučku, tak bez hnutí, tak jako neživý, že v prvním mžiku ani nevěděl jsem, zda část sochy, nebo před chvílí z piazzy di S. Marco přiletěl. A dnes, co vidím? Černá kočka tu na piedestalu tvém se vyhřívá na horkém slunci. Ano, zdá se mi, že trvalý zde zvolila si byt, neb lidé nosí zbytky jídla sem jako bůžku, modle posvátné, a na misku je kladou. Hladím srst její hebkou, přede pokojně. A bláhová tu náhle myšlenka mne jímá, drahý Goldoni, že to je duše tvá, že po všem bloudění (vždyť kočka vždy se vrací v starý dům!) se vrátila ve Venezii svou a spřádá dál tu svoje živé sny. Že’s nebyl vždy jen šprýmař rozmarný, že společnost jsi často také ťal? Oh, vždyť ta kočka, cítím na ruce, na podiv též hbitý, ostrý dráp.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

636. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Žebravému děcku. (Xaver Dvořák)
  2. PROLOG. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Stesk známým. (Alois Škampa)
  5. Zimní projížďka. (Emanuel Miřiovský)
  6. PRSTEN. (Herma Pilbauerová)
  7. TOBĚ, KTERÁ SPÍŠ. (Antonín Klášterský)
  8. Má světnička. (Růžena Jesenská)
  9. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  10. CHVÍLE. (Viktor Dyk)