VEČER V SELU U MOŘE.

Antonín Klášterský

Pad’ soumrak na ves. Moře slyšet není, však cítit jeho blízkost v každém dechu. Nad hřbitov vyplul měsíc; v ozáření ční cypřiše jak vyřezány z plechu. Na návsi ještě živo. Chumáč dětí na klády sed’ si. Z krčmy záře padá v svit měsíce mdlý. Někdo počal pěti, a krčmářice zasmála se mladá. Teď stádo koz a ovcí domů shání pasačka, která vřeteno si nese; jich něžných krůčků slyšet cupitání a o rouno jak rouno v shluku tře se. Jak sochy vzpřímené a rovné, černý šat na sobě, jdou ženy do vesnice a na hlavách svých nesou od cisterny si sladkou vodu, nádob nedržíce. Pak hřmot – to v krčmě zavírají dveře, kdes osel zahýk’... a vše tichne v spánku. Jen měsíc svítí, trávy voní v šeře, a moře cítím v tichém chladném vánku...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

623. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁLADA. (Jan Opolský)
  2. Sonet z vesnice. (Josef Svatopluk Machar)
  3. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  4. NA SAMOTĚ. (Bohumil Adámek)
  5. XIX. BALLADA O BLUDIČKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. KOLEM PASAČKY (Antonín Sova)
  7. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  8. TICHÝ BLÁZEN. (Bohdan Kaminský)
  9. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vichr v lese. (Jaroslav Vrchlický)