PLÁČ OSLŮ.

Antonín Klášterský

Než na moře pad’ první slunce svit a zastkvěl se na širé jeho pláni, již v přímořské vsi, kde spí ještě lid, se ozve hlasné oslů naříkání: „Zas vstává den, ó, kletý bílý den! Proč noci jsou tak krátké chvíle dány? Ach, ach, již svítá! A nás čeká jen tíž strašná, klopota a rány, tvrdé rány. Zas naloží nám pytle na náš bok a poženou přes cesty kamenité nás do kopců, kde zrádný každý krok, zatíží hřbet nám – kde’s, ó lidský cite? Tak navrší zas na nás snopů řad, že zakryje nás zcela snop ten mnohý, že strašidelně budem vypadat, jak snopům samým narostly by nohy. Neb sami sednou na nás ke všemu a budou křičet, po ssuti a zmoli nás budou štváti až po noční tmu o hladu, žízni, kopat, bít nás holí. Ni k suché travce nebude smět se sehnouti, ni na mžik ku bodláčí, ó, nebe, slyš, co čeká na nás běd, ó, slyš, jak bědní tvorové tu pláčí!“ Já slyším pláč ten, ale nebe ne, pro hymny hluché jako pro žaloby, sic na ten pláč, ty stesky bolestné dnes slunce nevyšlo by.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

674. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Klasy. (Eliška Krásnohorská)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. Letní genre. (Alois Škampa)
  4. CO DĚLAT – (Josef Václav Sládek)
  5. DVOJÍ ŽEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  8. ÚDOLÍ RADOSTI. (Augustin Eugen Mužík)
  9. PÍSEŇ O NAŠÍ PRÁCI. (Josef Václav Sládek)
  10. Šafář. (Karel Leger)