V. Samotář.

Antonín Klášterský

V.
Samotář.
V zátoce jedné zpola jako zvíře živ bědný člověk. Hluchý je a němý. A sám tu žije mezi vinicemi a spí, co chyš má v troskách, v jakés díře. Sem málo kdy člun zbloudí, jinam míře, a bez chat, lidí zátoka je celá, tu jenom spousta kamení se bělá, a před ní modrem mořská svítí šíře. On opuštěn a sám zde v každém čase, čím živ, ví Bůh – i zmatek už má v hlavě – leč hladí kočku svou a usmívá se. A jeho úsměv tak mne bolí, pravě: V té poušti zde mi přec jen líp je zase než mezi lidmi, již rvát znají dravě. 48

Kniha Z cest malých i větších (1932)
Autor Antonín Klášterský