V. Samotář.

Antonín Klášterský

V zátoce jedné zpola jako zvíře živ bědný člověk. Hluchý je a němý. A sám tu žije mezi vinicemi a spí, co chyš má v troskách, v jakés díře. Sem málo kdy člun zbloudí, jinam míře, a bez chat, lidí zátoka je celá, tu jenom spousta kamení se bělá, a před ní modrem mořská svítí šíře. On opuštěn a sám zde v každém čase, čím živ, ví Bůh – i zmatek už má v hlavě – leč hladí kočku svou a usmívá se. A jeho úsměv tak mne bolí, pravě: V té poušti zde mi přec jen líp je zase než mezi lidmi, již rvát znají dravě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

453. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. [Scirocco] (Jiří Mahen)
  2. Ostrov mrtvých. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Maják. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  5. 27. Lidstvo tuto na dvém různých lodí (František Sušil)
  6. S PALUBY (Otokar Fischer)
  7. JISKRY NA MOŘI. (Josef Václav Sládek)
  8. Neznámá pevnina. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 80. Život lidský – plavba šírým mořem (František Sušil)
  10. ŽENÁM DOBY NAŠÍ. (Eliška Krásnohorská)