XI. Na vrchol Humu.

Antonín Klášterský

Zelených vinic, plných hroznů, středem, pak přes lada, přes stezky strmých výšek, kde v kamení se chyt’ jen tamaryšek, na koních, mulech stále vzhůru jedem. Rozpadlá kuča po ohni neb bóře. Ni živé duše – koní volná stáda. Jen krok a krok výš stoupá kavalkáda. Konečně vrchol. Moře, moře, moře! V tom obraz smetá vichr v divém šlehu – letící mračna – liják – hrom a blesky – jak dým děl mlha – od italských břehů. A po děsu a chladu, který zebe, zas modro – slunce – září ssuť i stezky, a Hum vzkřik’: Bouře, nebojím se tebe!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1129. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRAJINA PALESTYNSKÁ. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Miserere. (Jiří Karásek)
  3. VEČERNÍ PASTEL (Jan Opolský)
  4. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ZPĚV EMIGRANTA NA VYSOKÝCH HORÁCH. (Antonín Sova)
  6. RUSKÁ ZEMĚ (Jan Opolský)
  7. Noční chůze. (Adolf Heyduk)
  8. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SLUNCE. (Antonín Sova)
  10. II. Rozklad. (Jiří Karásek)