Ve čtyři hodiny.

Antonín Klášterský

Teď čtyři hodiny ze starých bijou věží, tou dobou děti vždy se hrnou ze školy, pár knížek, tabulky nesouce, domů běží a každou ulicí smích jejich hlaholí... On sedí u stolku nad knihou, péro v ruce, však volá hodin zvuk, by hlavu časem zdvih’ a hleděl ku dveřím, kdy rozlétnou se prudce, a dítě s úsměvem kdy objeví se v nich. Kdy skočí lehce tak mu rázem do objetí, v ret líbat začne jej a v čelo, ve spánky a začne moudře pak mu v klíně vyprávěti, co četli krásného to půldne z čítanky. – Zas bijou hodiny a tma již houstne šedá, již dítě zpozděné jen zříti tu a tam, on stále ku dveřím své oko ještě zvedá a stále v jizbě své je chladné sám a sám. A nikdo nejde mu a nikdo neotvírá – ó zapomíná kmet on bídný přes chvíli, že zlý to není sen, že je to pravda čirá, že v hrobě spí mu tam synáček rozmilý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

753. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČTENÁŘKA. (Karel Václav Rais)
  2. Z kanceláře. (Antonín Klášterský)
  3. HLOUPÝ „JOZÍFEK“. (Ferdinand Tomek)
  4. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  5. SOUCHOTINÁŘKA. (Karel Červinka)
  6. Událost. (František Kvapil)
  7. KUKAČKA. (Josef Svatopluk Machar)
  8. XCII. Na bronzovou desku klášterní (Jaroslav Vrchlický)
  9. U psacího stolku. (Emanuel z Čenkova)
  10. Točič. (Josef Václav Sládek)