KUKAČKA.

Josef Svatopluk Machar

A seděl val lysou hlavou(J4f) a na rty moje upjal hled(J4m) Nuž čtěte Řečí ostýchavou(J4f) mi tuhle smutnou dramu čet(J4m) Jen tvoje ti čím to jsem(J6m) Jen ona kuje mi tichým úsměvem(J6m) když kdy potkáme se v ruchu na ulici(J6f) letmým pohledem se dotknu tvojích (J6f) tvých svěžích mladých rtů tvé dra zla hlavy(J6f) a ma ulovím tvůj pohled usmíva(J6f) ničím nejsem ti a měl bych být ti vším(J6m) tvým štítem ochráncem tvým vůdcem laskavým(J6m) a musím ti rád že časem zahlednu (J6f) jak jeden z ti jdu k poklidu se nu(J6f) kde bych ti vjeti chtěl v ty vlásky tvoje zla(J6f) a čílko zlíbat ti jen jednou jedinkráte(J6f) Co bylo jedenkrát snem stínem to vše je(J6m) ani neří ani nehřeje(J6m) Dva li sešli se a snad se milovali(J6f) jak dnes to bajkou je jak je to v še li(J6f) a k to kvítečku jenž bys moh svědkem ti(J6f) a kveteš těz se nesmím přihlásiti(J6f) Ach všecko ušlo mi ta pr slůvka tvá(J6m) i prv krůčky tvé i moudrost mladist(J6m) tvé dětské liby tvé hračky loutky šaty(J6f) i z prvních podek ten pohled sni vzňa(J6f) To všecko sbíral kdos jenž kro jmena svého(J6f) ti nedal ničeho a mně vzal což je ho(J6f) A ne naje a ne možno zde(J6m) si říci jedenkrát že blíz so jsme(J6m) Snad jednou hodou číst budeš verše tyto(J6f) jak bec verše čtem A tebou nezachví to(J6f) A tušit nebudeš že ma bolest skrýti(J6f) již říci touží ti oh prokle to ži(J6f) A dočet Přetřel oči šátkem(J4f) i po zrud jím pleši jel(J4m) a s jakýms nepokojným zmatkem(J4f) teď čekal tiše na ortel(J4m) A já jenž vyslech jeho muku(J4f) a přeslech stavbu slok a rým(J4m) stisk mu beze slova ruku(J4f) a propustil jej bůh buď s ním(J4m)

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

568. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLOUPÝ „JOZÍFEK“. (Ferdinand Tomek)
  2. U BÁSNÍKOVY MATKY. (Antonín Klášterský)
  3. Ve sklepě Auerbachově. (Bohdan Kaminský)
  4. RUKOPIS. (Josef Merhaut)
  5. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  6. ZTRACENÉ ILLUSE. (Viktor Dyk)
  7. Vzpomínáš?! (Viktor Dyk)
  8. Pohodlí. (Bohdan Kaminský)
  9. 436. „Sám? – ei věru velkou křivdu děješ (Jan Kollár)
  10. STOLEČKU, PROSTŘI SE! (Petr Křička)