A seděl kýval lysou hlavou(J4f)
a na rty moje upjal hled(J4m)
Nuž čtěte Řečí ostýchavou(J4f)
mi tuhle smutnou dramu čet(J4m)
Jen tvoje máti ví čím tobě dítě jsem(J6m)
Jen ona děkuje mi tichým úsměvem(J6m)
když někdy potkáme se v ruchu na ulici(J6f)
já letmým pohledem se dotknu tvojích lící(J6f)
tvých svěžích mladých rtů tvé drahé zlaté hlavy(J6f)
a maně ulovím tvůj pohled usmívavý(J6f)
Já ničím nejsem ti a měl bych být ti vším(J6m)
tvým štítem ochráncem tvým vůdcem laskavým(J6m)
a musím býti rád že časem zahlednu tě(J6f)
jak jeden z tisíců jdu k poklidu se nutě(J6f)
kde bych ti vjeti chtěl v ty vlásky tvoje zlaté(J6f)
a čílko zlíbat ti jen jednou jedinkráte(J6f)
Co bylo jedenkrát snem stínem to vše je(J6m)
už ani nezáří už ani nehřeje(J6m)
Dva lidé sešli se a snad se milovali(J6f)
jak dnes to bajkou je jak je to v šeré dáli(J6f)
a k tobě kvítečku jenž bys moh svědkem býti(J6f)
a kveteš vítězně se nesmím přihlásiti(J6f)
Ach všecko ušlo mi ta prvá slůvka tvá(J6m)
i první krůčky tvé i moudrost mladistvá(J6m)
tvé dětské záliby tvé hračky loutky šaty(J6f)
i z prvních pohádek ten pohled snivě vzňatý(J6f)
To všecko sbíral kdos jenž kromě jmena svého(J6f)
ti nedal ničeho a mně vzal což je mého(J6f)
A není naděje a není možno zde(J6m)
si říci jedenkrát že blízcí sobě jsme(J6m)
Snad jednou náhodou číst budeš verše tyto(J6f)
jak vůbec verše čtem A tebou nezachví to(J6f)
A tušit nebudeš že mají bolest skrýti(J6f)
již říci touží ti oh prokleté to žití(J6f)
A dočet Přetřel oči šátkem(J4f)
i po zrudlé jím pleši jel(J4m)
a s jakýms nepokojným zmatkem(J4f)
teď čekal tiše na ortel(J4m)
A já jenž vyslech jeho muku(J4f)
a přeslech stavbu slok a rým(J4m)
já stisk mu beze slova ruku(J4f)
a propustil jej bůh buď s ním(J4m)
kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel
568. báseň z celkových 821
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
HLOUPÝ „JOZÍFEK“.
(Ferdinand Tomek)
-
U BÁSNÍKOVY MATKY.
(Antonín Klášterský)
-
Ve sklepě Auerbachově.
(Bohdan Kaminský)
-
RUKOPIS.
(Josef Merhaut)
-
ŠEDIVÉ DNI.
(Jaroslav Goll)
-
ZTRACENÉ ILLUSE.
(Viktor Dyk)
-
Vzpomínáš?!
(Viktor Dyk)
-
Pohodlí.
(Bohdan Kaminský)
-
436. „Sám? – ei věru velkou křivdu děješ
(Jan Kollár)
-
STOLEČKU, PROSTŘI SE!
(Petr Křička)