Kus krajiny.

Antonín Klášterský

Tu v pravo park a zámek ve stínu, jež zakrývají malou dědinu, ba kostel zpola vidět není; park pěšin pln a šerých zákoutí, kde na sedátko můžeš klesnouti a složit hlavu na klín snění! Kol něho běží dlouhá aleje, kde kvetou lípy; pták v nich zapěje a bzučí včely. Vůně tíhou je nehybný a těžký kolem vzduch. A po cestě, jež samý zlatý pruh, ze zámku potkáš dívku s knihou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

432. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Od křovíčka... (Růžena Jesenská)
  2. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Před jarem 1921. (Bohuslav Květ)
  4. Madonna. (Xaver Dvořák)
  5. NEDĚLNÍ JITRO. (Adolf Brabec)
  6. JABLOŇOVÉ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V LET! V LET! (Antonín Klášterský)
  8. PRVNÍ STAROSTI. (Antonín Klášterský)
  9. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  10. V rámci idylly. (Josef Svatopluk Machar)