Kus krajiny.

Antonín Klášterský

Kus krajiny.
Tu v pravo park a zámek ve stínu, jež zakrývají malou dědinu, ba kostel zpola vidět není; park pěšin pln a šerých zákoutí, kde na sedátko můžeš klesnouti a složit hlavu na klín snění! Kol něho běží dlouhá aleje, kde kvetou lípy; pták v nich zapěje a bzučí včely. Vůně tíhou je nehybný a těžký kolem vzduch. A po cestě, jež samý zlatý pruh, ze zámku potkáš dívku s knihou. 63