Za mrtvou slávou.

Antonín Klášterský

Za mrtvou slávou. Ta stará sláva, jak tak pevně dřímá! J. V. Sládek.
Píseň.
Jak dlouhý, zlatý pás se táhne pole po té české pláni a na něm plný klas se vlní větrem a se k zemi sklání, ten velký země dar na rozevřené dlani. To požehnaný tak a žírný kus je naší rodné půdy, jen vlčí polní mák tu roste víc a je tak tmavě rudý, jak byl by lidskou krev ssál do svých květů všudy. A vskutku tato zem je prosáknuta v hloubi českou krví, již marně nelijem’, neb tady jednou zaplanul boj prvý, a krev tu vylitá ta pole dosud mrví. Krev svatá hrdinných, již padli pro vlasť tu pod širým nebem, o kéž tu sílu jich a udatenství, lásku do žil vstřebem’ s tím květů výdechem a polí těchto chlebem! 36
Básně v knize Živým i mrtvým:
  1. báseň bez názvu
  2. Soucit.
  3. Poslední cesta.
  4. Pendant.
  5. Matka.
  6. Ubohý!
  7. Naděje.
  8. Stopy v sněhu.
  9. Ve čtyři hodiny.
  10. Učitelka.
  11. Kolébka.
  12. Knihy.
  13. Kalendář písařův.
  14. Housle.
  15. Kletba myslitelů.
  16. Svátek mrtvých.
  17. Meditace.
  18. Idylka hřbitovní.
  19. Jarní deštík.
  20. Píseň.
  21. Za mrtvou slávou.
  22. Za hvězdné noci.
  23. Zvony.
  24. Soše studenta v Klementinum.
  25. Husitský cep.
  26. Staré popelnici.
  27. Stíny.
  28. Zlaté snění.
  29. V dubnové náladě.
  30. První zeleni.
  31. Skřivanu.
  32. Kout lesa.
  33. Zlatými poli.
  34. Ranní obraz.
  35. Kus krajiny.
  36. Poledne.
  37. Sekáči z luk jdou.
  38. Poslední květ.
  39. Přírodě.
  40. Kulisy.
  41. Miláček lesa.
  42. Prosba.
  43. Dívčí jizba.
  44. Mezi knihami.
  45. Píseň zedníkova.
  46. Hračky divochů.
  47. Jantarová hrobka.
  48. Noc.
  49. Přibitý pták.
  50. Západ.