Miláček lesa.

Antonín Klášterský

Miláček lesa.
Tu v lese vzrostla. Stromy, které kývnou vždy k uvítání, šumem uspaly ji a ráno pták ji vzbudil melodií, hned časně sednuv na strom před myslivnou. Miláčkem lesa je. A mnohou divnou jí báj vyprávěl strom, jenž kloní šíjišíji, a srny před ní neprchnou, když pijí. Vše přispělo ku kráse její hřivnou: Svůj lehký kročej dostala od laní a zvonky v hrdlo pták a úběl skráni dal bílé skály les a něhu kvítek na ni; studánky křišťál v duši se jí kryje, však v očích, když tak snivě obrátí je, jí září celá lesní poesie. 72