Naděje.

Antonín Klášterský

Naděje. (Frant. X. Šaldovi.)
Den dlouhý prošel – zase po naději. Zas žádný, žádný, kdo by dal mu ruku, jej z bídy zvedl, ztišil jeho muku, zas marně čekal, prosil u veřejí. V té jizbě, z které vyhnati ho chtějí, kles’ těžkou hlavou na stůl plný suků, noc táhla zvolna, klidně, beze zvuku, on cítil v duši celou hrůzu její. A myslil, jak ho život bídný tepe a jak těm mrtvým dole v zemi lépe, že všemu konec učinil by raděj’. V tom na podlahu padlo jitra zlato... On vstal. Teď jistě umře, vykoná to, co myslil? Ne, má v srdci novou naděj’. 11
Básně v knize Živým i mrtvým:
  1. báseň bez názvu
  2. Soucit.
  3. Poslední cesta.
  4. Pendant.
  5. Matka.
  6. Ubohý!
  7. Naděje.
  8. Stopy v sněhu.
  9. Ve čtyři hodiny.
  10. Učitelka.
  11. Kolébka.
  12. Knihy.
  13. Kalendář písařův.
  14. Housle.
  15. Kletba myslitelů.
  16. Svátek mrtvých.
  17. Meditace.
  18. Idylka hřbitovní.
  19. Jarní deštík.
  20. Píseň.
  21. Za mrtvou slávou.
  22. Za hvězdné noci.
  23. Zvony.
  24. Soše studenta v Klementinum.
  25. Husitský cep.
  26. Staré popelnici.
  27. Stíny.
  28. Zlaté snění.
  29. V dubnové náladě.
  30. První zeleni.
  31. Skřivanu.
  32. Kout lesa.
  33. Zlatými poli.
  34. Ranní obraz.
  35. Kus krajiny.
  36. Poledne.
  37. Sekáči z luk jdou.
  38. Poslední květ.
  39. Přírodě.
  40. Kulisy.
  41. Miláček lesa.
  42. Prosba.
  43. Dívčí jizba.
  44. Mezi knihami.
  45. Píseň zedníkova.
  46. Hračky divochů.
  47. Jantarová hrobka.
  48. Noc.
  49. Přibitý pták.
  50. Západ.