11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý

Jan Kollár

11.
Nezná srdce, kdy a kde a jacý
Nezná srdce, kdy a kde a jacý
Živlové ctí jeho oupadu, V tisýce se ve svém ouřadu Milek svodný tváře obracý.
Prška ztichla; žvaví líbě ptácy Nás k procházce zvali do sadu; Ana se mi z ruky k pozadu Vykradne a stromem zatrmácý; Huj! tu příval, střely, hromy na mne, Hasým vůkol plamen hořícý, Jenž se řine z každé krůpě klamné; Ona v outěk, v houští kde se skryla, Chopím k trestu krásnou hříšnicy, A však křivdu sladce zaplatila. 10