22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,

Jan Kollár

22.
Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,
Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,
Ticho kroky, mlčte ptáčkové! A vy sýně této bohové, Leťte k horámhorám, zhaste slunko včasné;
Hřích by tu byl znedbat doby krásné, Nevděk, minout štěstí hotové; Vůle nedli, polib růžové Krotce rtíky, polib čelo jasné. Sotvy že se blíží ruka třesná S tváři odkrýt clony hedvábné, Anť se v pěkném schytí hněvu ze sna: Tři sta blesků na vše strany sláno, Uzře smělce, oči půvabné Sklopí, krotne, praví: „dobré ráno.“