26. Pravé jesti ono přísnotvárné

Jan Kollár

26.
Pravé jesti ono přísnotvárné
Pravé jesti ono přísnotvárné
Starých věků i dnes vyrčení: Že čest, krása, zboží, umění, Ba že vše jest pode sluncem marné.
Však bych jedno z té nauky kárné Vyňal vedlé mého cýtění, Tak jest božské jeho vzezření, Tak jest milé, vděčné, čisté, zdárné. Krásu míním, tuto dceru boží, Když sy, nebe na čas nechavši, Zemské roucho, jako panna, složí. Nemůž tato, jak ty, zpráchnivěti, Ano zdejších bytů poznavši Zpátkem ta 3) zas, odkud přišla, letí.