31. Těchto na rtech, srdce tvého prahu,

Jan Kollár

31.
Těchto na rtech, srdce tvého prahu,
Těchto na rtech, srdce tvého prahu,
V oči tyto, květy duše tvé, Skládám sliby věčné lásky své, Míno! Míno! měj je za přísahu.
„Svět je poddán času, všeho vrahu, Nás čas tam, kde času není, zve, Tys můj, já tvá, věř mi, tam i zde, Slyš to nebe, pro mých ňáder žáhu.“ „„K vám se na oblaku tomto vznáším, Osud jsem a sám vás lituji: Potok slibům, než boj svazkům vašim! Nelze jináč, tě tam, tě tam zplaším, Až vás, kdy a kde to zamlčuji, Jednou a snad sloučím k spolkům blažším.““ 20